Glukany jsou polymery glukózy a v přírodě se vyskytují v nejrůznějších konfiguracích. Biologicky nejaktivnější glukany představují ty, které mají základní řetězec tvořený z molekul glukózy spojených v pozici 1,3 a postranní glukózové řetězce připojené v pozici 1,6. O takových glukanech mluvíme, i když zjednodušeně, jako o β-glukanech.
Přírodních zdrojů je celá řada, nejčastěji byly testovány β-glukany izolované z kvasinek (běžné pivovarské či pekařské kvasnice Sacharomyces cerevisie), nejrůznější houby a obiloviny. Důvodů je celá řada, hlavní je víceméně tradiční, tj. izoluje se z toho, co je považováno za součást lidového léčitelství, částečně dané větší dostupností jednotlivých zdrojů. Jednotlivé β-glukany se významně liší v konfiguraci, větvení, molekulové váze, rozpustnosti a trojrozměrné struktuře a všechny tyto rozdíly se výrazně odrážejí v jejich biologických vlastnostech.
Studie biologických vlastností β-glukanů se nejdříve zaměřily na infekční imunitu a později na oblast rakoviny. V oblasti infekční imunity byly β-glukany opakovaně aktivní při eliminaci všech testovaných bakterií a parazitů, včetně anthraxu. Po úspěšných výsledcích byly v polovině osmdesátých let v Japonsku povoleny dva typy β-glukanů, Lentinan a Schizophyllan coby podpůrná léčba při léčbe některých typů zhoubných nádorů (především rakoviny žaludku a pankreasu). Glukany se používají dodnes a periodicky dochází k zvyšování jejich účinku. Navíc se podařilo opakovaně prokázat, že glukany výrazně snižují negativní účinky spojené s chemoterapií či ozářením. β-glukany totiž výrazně aktivují buňky kostní dřeně a zvyšují jejich dělení a proliferaci. Díky účinkům β-glukanů tak dochází k mnohem rychlejší obnově buněk kostní dřeně (ale i dalších orgánů), poškozené chemoterapeutiky.
O imunoaktivním působení β-glukanů existuje v současné literatuře více než 4 500 publikací v recenzovaných, často prestižních časopisech. Stimulační účinky nejrůznějších β-glukanů byly popsány již u evolučně primitivních Arthropod, a β-glukany jsou považovány za jeden z evolučně nejstarších obranných mechanizmů organizmu.
Většímu rozšíření β-glukanů v klinické praxi zatím bránilo nedostatečné pochopení mechanizmu jeho účinků. Teprve v posledním desetiletí se podařilo tyto mechanizmy odhalit. Byla to právě naše vědecká skupina, která objevila, že pro biologické účinky β-glukanů jsou nejdůležitější receptory pro C3 složku komplementu, tzv. CR3 receptory. Ty existují na většině buněk účastnících se imunitních reakcích, tj. na neutrofilech, makrofázích a na NK buňkách. Pokud se na receptor CR3 naváže jak C3 složka tak i glukan, dojde ke změně receptoru a uvolnění některých vazebných míst. Následuje aktivace receptoru a přenos signálu do buňky, což vede k degranulaci a tím uvolnění bakteriolytických a bakteriostatických molekul. Bez β-glukanu tato série reakcí nenastane, neboť samotný komplement nedokáže receptor CR3 aktivovat.
Tento mechanizmus účinku se podařilo prokázat řadou experimentů – nejdříve pomocí blokování jednotlivých částí CR3 paletou monoklonálních protilátek, později pomocí speciálního kmene myší, kde byla genovou manipulací zablokována exprese CR3. U těchto myší potom β-glukan neúčinkuje.
β-glukany byly nejdříve používány v injekční podobě, teprve v posledních 15 lety se podařilo prokázat, že β-glukany jsou stejně účinné i v případě, kdy jsou podávány orálně. Ukázalo se, že glukan prochází gastrointestinálním traktem a je vychytáván M buňkami střeva. Ty ho předávají okolním makrofágům, které glukan pozvolně degradují na malé, rozpustné molekuly, a současně jej roznášejí po celém těle. Do tří dnů po orálním podání β-glukanů je můžeme experimentálně prokázat prakticky v každé tkáni.
Z klinického hlediska byly potom ještě důležitější další studie. Onkologie totiž stále častěji využívá k léčbě nádorů tzv. humanizované monoklonální protilátky. I když je mechanizmus jejich účinků široký, jen v ojedinělých případech skutečně dokáží nádor zlikvidovat. Řada nezávislých studií prokázala, že pokud se současně s monoklonálními protilátkami podává také β-glukan, jsou jejich účinky mnohonásobně vyšší. V případě známého Herceptinu zvyšují jeho účinky o 60 procent.
Otázkou proto zůstává jak je možné, že β-glukan již dávno nepatří mezi oblíbené léky. Důvodů je hned několik. Počet individuálních glukanů je prakticky stejně velký jako je počet zdrojů použitých k jejich izolaci, takže v praxi existují jak vysoce účinné glukany, tak i glukany s malou biologickou aktivitou. Ve více méně amatérských podmínkách navíc není možné zaručit u odlišných izolátů stejné vlastnosti. Proto je možné doporučit pouze β-glukany, které pocházejí od velkých výrobců, schopných zaručit jak velké výrobní šarže, tak i minimální variabilitu a dokonalé testování.
V poslední době se ale situace velice výrazně mění. Nejdříve se β-glukany začaly používat pro zvýšení obranyschopnosti komerčně významných zvířat. β-glukany jsou tak již několik let obsaženy v krmivu pro více než 80 procent všech komerčně chovaných lososů, β-glukan se využívá i v komerčních chovech krevet.
Vedle toho se výzkum konečně dostal tak daleko, že začaly probíhat klinické zkoušky. V současné době jich současně probíhá nejméně 19, od Spojených států přes Filipíny až po Norsko. A nejedná se pouze o prokázání toho, že β-glukan neškodí, některé studie jsou již ve stádiu klinických zkoušek II a III a předběžné výsledky naznačují mimořádné úspěchy při léčbě rakoviny žaludku, plic a angiosarkomů.
β-glukany jsou vhodné jako podpůrná léčba zejména v těchto oblastech:
Proto vítejte na webových stránkách, na kterých se budeme snažit detailně vysvětlit, jak glukan v těchto základních oblastech účinkuje. Vedle samotného textu získáte také přístup k nejdůležitějším publikacím, popisujícím účinky β-glukanů.
Studie biologických vlastností β-glukanů se nejdříve zaměřily na infekční imunitu a později na oblast rakoviny.
O imunoaktivním působení β-glukanů existuje v současné literatuře více než 4 500 publikací v recenzovaných, často prestižních časopisech.
Beta glukan je schopný podporovat obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním chorobám.
Tyto stránky provozuje a vlastní prof. Václav Větvička, Louisville, USA.
Betaglukany | Rakovina | Následky chemoterapie a ozáření | Cholesterol | Imunita | Studie
© 2008 - 2024 Betaglukan.cz, created by Xone CZ