Z chemického pohledu jsou glukany přírodní polymery glukózy, které tvoří základní součást buněčné stěny např. hub, kvasinek, mořských řas a obilí.
V poslední době se stále častěji objevují pod různými názvy, také s písmenem ß na začátku slova, nejčastěji pak:
Biologicky nejaktivnější glukany představují ty, které mají základní řetězec tvořený z molekul glukózy spojených v pozici 1,3 a postranní glukózové řetězce připojené v pozici 1,6. O takových glukanech mluvíme, i když zjednodušeně, jako o β-glukanech.
Beta glukany se nejčastěji získávají z kvasinek, hub, případně mořských řas a obilných zrn. Jak potvrdily dlouholeté srovnávací výzkumy mezinárodního týmu vědců na Univerzitě v Louisville ve Spojených státech, účinnost betaglukanů nezáleží na jejich původu, ale na dostatečném množství denní dávky a chemické čistotě.
Doporučená denní dávka pro dospělou osobu je 100-200 mg betaglukanu. Betaglukan se nedá předávkovat ani při dlouhodobém užívání.
Podporující účinky betaglukanů jsou nejčastěji dávány do spojitosti s nemocemi jako:
Beta glukan je unikátní přírodní komplexní polysacharid.
