Historie betaglukanů

Glukany jsou přírodní polysacharidy, jejichž imunomodulační vlastnosti byly díky dlouholetým výzkumům detailně popsány a charakterizovány. První zprávy o biologických účincích polysacharidů jsou více než 60 let staré, nicméně první bližší znalosti pocházejí až ze šedesátých let, kdy se výzkumu věnovala především skupina vědců z New Orleansu. Glukany byly původně identifikovány jako součást zymozanu (což je hrubý extrakt buněčných stěn kvasinek), která je zodpovědná za aktivaci komplementového systému. Teprve později se přišlo na to, že právě glukan je účinnou součástí zodpovědnou za příznivé účinky. V osmdesátých letech se prudce zvedl zájem o přírodní modulátory, a ani glukany pochopitelně nezůstaly stranou zájmu. Zájem se objevil doslova po celém světě a za posledních dvacet let patří glukany mezi nejvíce studované imunomodulátory.

Imunomodulační účinky glukanů byly otestovány na široké paletě laboratorních i ostatních zvířat, jen tak namátkou můžeme jmenovat ryby, krevety, kuřata, myši, králíky, krysy, morčata, ovce, prasata, koně a krávy. Imunostimulační účinky glukanů jsou tak jedním z nejobecnějších biologických účinků v celé živočišné říši a dosud nebyl nalezen biologický druh, který by byl vůči stimulačním účinkům glukanu rezistentní. Tento fakt dále podporuje tvrzení o prospěšné funkci beta glukanů, neboť biologické aktivity glukanů jsou pravděpodobně obecným biologickým jevem, který se objevil již velmi dávno.