Výzkum betaglukanu

Původní studie naznačovaly, že betaglukan se uplatňuje zejména při aktivaci fagocytárního aparátu. Pozdější práce, zaměřené na buněčnou imunitu, tyto nálezy potvrdily a po dlouhé roky byl betaglukan využíván jako nespecifický stimulátor makrofágů. To je v organismu nesmírně důležité, neboť makrofágy tvoří první obrannou linii a bez jejich optimální aktivity se tělo nedokáže úspěšně bránit. Betaglukany tak spouštějí nejen respiratorní vzplanutí, ale stimulují také produkci celé řady imunoaktivních látek, z nichž můžeme jmenovat třeba IL-6, IFN nebo TNFα.

Tyto nespecifické účinky byly později připsány především nerozpustným nebo vysokomolekulárním preparátům, které se na makrofágy váží nespecificky nebo jsou pouze fagocytovány. Změny v produkci cytokinů zřejmě souvisejí s procesem vystupňování funkčních aktivit betaglukanem stimulovaných makrofágů. Růst transformující faktor TGFβ zase stimuluje makrofágy k sekreci lysosomálních hydroláz. Cytokiny ale fungují i opačně, IL-1 spolu s TNF mají regulační vliv na expresi betaglukanem indukované modulace makrofágových funkcí.

Rozpustné betaglukany o malé molekulové váze produkci cytokinů příliš neovlivňují a pracují pomocí jiných mechanismů. Tyto betaglukany se váží na receptor zvaný CR3 (CD11b/CD18). Po navázání betaglukanu pak dochází ke konformační změně receptoru a k jeho specifické aktivaci. Tyto receptory jsou přítomné na makrofázích, neutrofilních granulocytech a NK buňkách. CR3 receptory jsou považovány za mimořádně důležité receptory zprostředkující vazbu a odstraňování imunitních komplexů opsonizovaných iC3b složkou komplementu. Mechanismus aktivace tohoto receptoru je spuštěn vazbou betaglukanu, po níž následuje cytotoxická degranulace po vazbě fragmentu iC3b na jinou část molekuly CR3. Bez aktivace betaglukanem tyto receptory sice vážou opsonizované částice, ale nedochází ke specifickému zabíjení buněk.

V současné době probíhají ve špičkovém americkém ústavu Sloan-Kettering hned tři velké klinické studie využívající aktivity betaglukanu k podpoření léčby neuroblastomů pomocí monoklonálních protilátek a předběžné výsledky jsou velice nadějné. Podobné studie sledující účinky betaglukanu na rakovinu plic probíhají v Kentucky, účinky na rakovinu střev zase sledují klinické zkoušky na Filipínách.