Dotazy a odpovědi

Vaše teorie je správná, gratuluji k solidní znalosti imunologie. Na celkovou likvidaci hepatitidy glukan asi stačit nebude, ale pomoci by měl.

Pokračování: Mám pocit, že mám na glukanech vytvořenou závislost, jak z toho ven? Dávky asi snižovat postupně? Podle mé poradkyně mohu brát glukany třeba šest let bez pauzy? Nevytvoří se mi rezistence jako na antibiotika? Neznáte dobrého lékaře, kdo s glukany pracuje?

Odpověď

Jedná se o značně komplexní dotaz a jelikož není plně jasné, proč vlastně glukan užíváte, nebude odpověď jednoduchá. Zrovna tak mi není jasné, k jaké lékařce vlastně chodíte, ale to co vám napovídala o tom, že „glukany čistí tělo“ nebo „dřou orgány“ je jasné, že o nich vůbec nic neví. Jestli je podobná i kvalita od ní doporučených glukanů, s největší pravděpodobností plýtváte penězi. V každém případě platí, že světová literatura nezná žádný doklad o tom, že by glukany nemohly být používány dlouhodobě a po jejich užívání se rozhodně z těla nic neztrácí.

Co se druhé části otázky týká, je to podobně. Neexistuje žádný doklad o tom, že by na glukany mohla vzniknout závislost, koneckonců jsou „pouhými“ polymery glukózy. Rozhodně tedy na glukanu závislá nejste a můžete ho brát jak dlouho chcete. Pokud ale netrpíte nějakými závažnými problémy, jsou silné dávky zbytečným utrácením. Nějaká rezistence na glukany zatím také nebyla popsána.

Doporučovat ošetřující lékaře si skutečně netroufám.

U pacienta s natolik závažnou chorobou jakou je recidivující nádor mozku bych se potenciálních kontraindikací příliš neobával. Jednak potenciální účinky glukanu rozhodně převažují minimální (musíme si uvědomit, že určitá možnost negativních účinků platí pro každý lék) riziko problémů či negativních vedlejších reakcí daných interakcí s nějakým dalším lékem. U glukanu platí, že i když už v některých případech nepomůže, alespoň neuškodí.

Obecně platí, že v těhotenství je nejlepší brát pokud možno co nejméně medikamentů a o stimulačních látkách to jistě platí také. Osobně si nejsem vědom, že by existovala nějaká studie posuzující možný vliv glukanu na zdraví plodu, proto i když si jen velmi těžko dovedu představit, že by beta glukan mohl nějak uškodit, bude lepší, když ještě měsíc vydržíte.

Co se druhé poloviny dotazu týče, o této chorobě bohužel medicína zatím příliš neví. Předpokládá se alespoň částečný genetický vliv, jiné názory zase mluví o možnosti určité formy autoimunitní choroby. V obou případech si nejsem jist, že by glukan měl příliš velkou šanci na úspěch.

Máte pravdu, sušená houba je prakticky bez účinku, ostatně totéž platí i o samotných kvasnicích, jinak bychom totiž mohli chroustat droždí. Popis firmy GS je poněkud mlhavý a zmatený, ale pokud z něj mohu utvořit nějaký závěr, tak poměrem 16:1 se neobratně snaží naznačit, že v jejich extraktu je 16x více glukanu nežli v samotném houbovém prášku. To samo o sobě mnoho neříká, protože pokud mají v suchém prášku řekněme 2 procenta glukanu, tak se teď dostali na 2x16, tj. 32 procent. Jelikož ale nikde nemluví o jeho čistotě, je také možné, že 16:1 je pouze náhodně vybraný název extraktu. U glukanu, jako o většiny ostatních věcí, platí to, že pokud nevíte, co přesně v tabletce je, nekupujte.

Pokračování: Náhodou jsem mu zkusila dát trávicí enzymy a zdá se, že se mu po nich uleví. Teď navíc má na nohách bradavice. Hledala jsem k tomu informace a překvapil mne názor jednoho prodejce glukanů, který se zmiňuje o spojitosti vzniku bradavic s nedostatečností enzymů v trávícím traktu a účinnosti betaglukanu na trávení. Ve Vašich odpovědích lze také nalézt určitou spojitost příznivých účinků betaglukanů na trávení.

Teď se dostávám k samotnému dotazu: pokud bychom chtěli vyzkoušet účinek betaglukanů, je to vzhledem k synově nemoci možné? Celiakie je autoimunní onemocnění a betaglukany právě stimulují imunitní systém, nemůže to být nebezpečné? A pokud byste doporučil jejich užívání, můžete mi prosím poradit jaké, v jakém množství a jak vybrat ty správné?

Odpověď:

Jedná se o poměrně komplexní dotaz, takže bych se rád postupně vyjádřil k jednotlivým bodům. Důvodů k zažívacím potížím vašeho syna může být celá řada, a pokud máte pocit, že mu trávicí enzymy pomáhají, není důvod, proč se jich nedržet. Co se účinků glukanu na zažívací trakt týče, mnoho o nic nevíme, takže je nepravděpodobné, že by měly na potíže vašeho syna nějaký pozitivní vliv.

Zcela jiná situace je ovšem v případě bradavic. Stránka, o které mluvíte, má sice mnoho honosných a sebevědomých údajů, bohužel jsem tam však nenašel jediný, který by jejich tvrzení nějak nezávisle ověřoval a potvrzoval. O spojitosti bradavic a enzymů v zažívacím traktu jsem ještě neslyšel, bradavice jsou v podstatě infekční choroba virového původu a stav zažívacího ústrojí je ovlivní jen velice těžko. A když už jsme u té stránky, jenom bych připomenul, že sice halasně mluví o alfa glukanech, ale potom se zaštiťuje publikacemi, které mluví o kvasničných beta glukanech, takže bych doporučil značnou opatrnost.

A třetí část otázky – o tom, že by někdo zkoušel používat glukan v případě celiakie opravdu nevím. Jedná se opravdu o autoimunitní chorobu, ale v případě 100 procentní diety, kdy odpadá reakce na gliadin, je nepravděpodobné, že by stimulace imunitního systému glukanem nějak uškodila. Stejně tak je ale malá pravděpodobnost, že by beta glukan nějak pomohl.

Velice zajímavý dotaz, který tady ještě rozhodně nebyl a za celé mé praxe jsem se s ním nesetkal. Nicméně klidně darujte krev, užívání glukanu neposkytuje žádný důvod k tomu, abyste se v této neobyčejně prospěšné činnosti nějak omezovala.

Obecně není příliš dobrý nápad kombinovat několik preparátů, které společně nikdo nikdy netestoval. O glukanu to samozřejmě platí také, tam zatím byly prokázány lepší účinky jen v případě vitamínu C a resveratrolu. Navíc přípravek Olimunovac má v popisu výslovně napsáno, že by neměl být používán s dalšími imunopreparáty. Wobenzym sice imunitní systém nijak přímo neovlivňuje, ale v podstatě platí totéž – s glukanem nebyl společně testován.

Po padesátce máme pochopitelně vyšší riziko nákaz, protože náš imunitní systém již postupně snižuje svoji výkonnost. Nějaký ten imunostimulátor se tedy může hodit. Rozhodně se ale vyplatí neexperimentovat a brát jenom ten preparát, kterému věříme.

Na tento dotaz neexistuje jednoznačná odpověď, protože nejsou k dispozici veškeré údaje. Podle všeho se zdá, že léčba rakoviny úspěšně proběhla a v tomto případě je udržovací dávka glukanu (100 až 200 mg denně) optimální. Stejně tak je vhodné brát tuto dávku pro „prosté“ posílení imunitního systému. Střídat glukan různých výrobců nebude asi nejlepší nápad, existují lepší a horší glukany a důvod proč polykat každý měsíc glukan od jiného výrobce skutečně neexistuje.

Co se vyšší hladiny imunoglobulinů týče, pochybuji, že by bylo odpovědné klíště. V případě infekce by totiž již k příznakům došlo a jsem si jist, že by je váš ošetřující lékař odhalil. Glukan sice protilátkovou odpověď podporuje, ale specificky, tj. v případě nějaké infekce. Je možné, že nějaká infekce právě probíhá a vaše tělo reaguje zvýšenou tvorbou protilátek. V tom případě ale vyšší hodnoty brzy odezní.

Xyzal patří mezi antihistaminika, a i když je vždy vhodné informovat ošetřujícího lékaře o všech vitamínech nebo potravních doplňcích, není důvod očekávat při současnému užívání betaglukanu nějaké negativní vedlejší účinky. Podle toho, jak popisujete synovy příznaky, je jasné, že jeho imunitní systém nepracuje optimálním způsobem. Glukan je proto vhodným doplňkem. Jako většina léků, i glukan je nejlepší brát po jídle (v podstatě není rozdíl mezi braním při jídle nebo okamžitě po něm) nežli na lačný žaludek. Na denní době potom nijak nezáleží.