Dotazy a odpovědi

Tady je odpověď jednoduchá – tento glukan jsem testoval a porovnával s celou řadou dalších komerčních glukanů a toto porovnání pro Solgar dobře nedopadlo. Koneckonců firemní údaje: Beta 1,3 glukany (koncentrát buněčných stěn kvasnic) 200 mg, mikrokrystalická celulóza, hydroxypropyl celulóza, rostlinná guma, kyselina stearová, oxid křemitý, stearan hořečnatý, oxid titaničitý, karamel, rostlinný glycerin již dost naznačují. Znamenají totiž, že nekupujete izolovaný glukan, ale pouhý koncentrát buněčných stěn kvasnic, o řadě dalších chemikálií ani nemluvě. Se stejným (tj. nepatrným) výsledkem můžete polykat celé kvasnice a vyjde to zcela jistě levněji.

U diabetu, ať už se jedná o typ I nebo II, nebyl beta glukan přímo testován. Existují studie, které prokazují určitou regulaci hladiny krevního cukru, takže teoretický předpoklad účinků by tu byl. Při dávkování bude zřejmě nejrozumnější držet se denní dávky kolem 100 až 200 mg.

Na tuto otázku je bohužel značně složité odpovědět, protože v ní chybí základní věci, nutné k lépe fundované odpovědi. Především se jedná o stádium choroby a o způsob léčby, ať již minulé nebo současné. Proto lze odpovědět pouze obecně – v zásadě není žádný důvod, který by neměl nepřetržité použití beta glukanu povolovat. Otázka dávky potom závisí na léčbě – pokud v současné době žádná léčba neprobíhá, bude stačit základní denní dávka 100 až 200 mg. V případě léčby bude vhodné dávku zvyšovat až po maximální dávku 1 000 mg denně. Ovšem v závislosti na typu léčby.

Bohužel, tady vás musím zklamat. Beta glukany toho zvládnou opravdu hodně a stále přibývají nové studie, které ukazují nové, zatím neznámé účinky. Ale na krevní tlak zatím glukan testován opravdu nebyl a podle známých mechanizmů účinků osobně pochybuji, že by měl nějaký efekt.

Tady si s odpovědí skutečně nejsem jist. Pravdou je, že o Bechtěrejevově chorobě, projevující se jako chronický zánět ničící páteřní klouby, toho stále ještě víc nevíme než víme. Většina lékařů tuto chorobu považuje za primárně autoimunní, čemuž ostatně odpovídá i častá imunosupresivní léčba. V poslední době se do popředí léčby dostala velice nákladná, tzv. biologická léčba, která spočívá ve specifickém blokování některých součástí imunitního systému, takže se zabraňuje zánětu. Rozhodně by proto nebylo dobré kombinovat imunosupresi s imunostimulací pomocí glukanu. Na druhé straně jistě platí, že zázraky se dějí. Bude ale jistě důležité vědět, jestli jste se o zmiňovaném případě dočetl v nějakém seriózním tisku nebo ne.

Co se týká poslední části otázky, po 18 letech výzkumu v oblasti glukanu a po testování několika set různých glukanů z nejméně šesti zemí světa, doporučit mohu zejména beta glukany izolované z kvasnic.

Právě naopak. Když pomineme desítky studií uskutečněných po celém světě, které prokázaly podpůrné účinky glukanů při léčbě rakoviny, glukan má nepochybně pozitivní roli při odstraňování nebo alespoň potlačování negativních účinků, které s sebou nese radioterapie nebo chemoterapie. V obou případech se totiž jedná o stejný jev – tato léčba je prostě a jednoduše zaměřena na jediný cíl – zabít nádorové buňky. A to nastává díky tomu, že chemoterapeutika či ozáření zabíjí rychle se dělící buňky, což jsou především buňky rakovinné. Oba způsoby léčby jsou ale nebezpečné pro všechny typy buněk a léčba prostě sází na to, že je lepší zlikvidovat většinu rakovinných buněk a některé normální buňky nežli nechat buňky rakovinného bujení naživu. Proto jsou při těchto léčbách poškozeny i buňky krvetvorby, které se poměrně rychle dělí. A právě tady účinkuje glukan, který zvyšuje proliferaci buněk v kostní dřeni, takže vlastně opravuje to, co jsme chemoterapií nebo radioterapií poškodili.

Dávky glukanu na váze osoby závislé jsou. Naštěstí existuje značná tolerance a je velmi obtížné se glukanem předávkovat. Proto jsou doporučené dávky glukanu míněné na průměrnou osobu a lidé, kteří váží výrazně méně či více nežli je průměr by měli dávky glukanu patřičně upravit.

Něco podobného je mimořádně nepravděpodobné. Glukan berou lidé po celém světě a nějaké vedlejší účinky nebyly pozorovány ani po dlouhodobém používání, o prvních dnech ani nemluvě. Navíc to trvá několik dnů, ve většině případů zhruba 3 dny, než glukan začne opravdu účinkovat. Je mnohem pravděpodobnější, že čistě náhodou se o vás pokoušelo nějaké nachlazení, po kterém vás škrábalo v krku. Totéž platí i o aftech, u citlivých osob se afty opakovaně objevují s přestávkou trvající nejrůznější dobu, od měsíců až po roky.

Nevadí. I když většina studií, včetně těch klinických, se zajímala spíše o maximální tolerované dávky nežli o nějaké skutečně dlouhodobé studie, z praxe nejsou známé případy, kdy by šestiměsíční nebo třeba dvanáctiměsíční používání mělo nějaké negativní účinky. U používání glukanu je prakticky stejná situace jako třeba u používání vitaminů jako potravních doplňků – také si budete brát vitamin C každý den a nebudete po několika měsících přemýšlet o tom, že by nebylo špatné dát si měsíc přestávku.

Po pravdě řečeno nemusí. Nikdo nikdy nesledoval, jestli bude účinnost glukanu jiná ve chvíli, kdy jsme ho brali na lačno nebo ve chvíli, kdy jsme ho brali po jídle. Jeden výrobce přišel s komentářem „před jídlem“ a začali se ho držet všichni. Osobně se domnívám, že je to úplně jedno. A stejně tak platí, že je jedno, jestli budeme glukan polykat ráno nebo večer.