Dotazy a odpovědi

K první části otázky – astma není v žádném případě spojováno s nějakým zvýšením aktivity makrofágů, jedná se (zjednoduše řečeno) o příliš prudkou reakci protilátek typu IgE. Glukan tedy na vznik či projev astma nebude mít žádný vliv. Pravdou je, že autoimunitní choroby a glukan nepatří mezi problémy, které jsou nějak detailně studovány. Hlavní důvody jsou dva – jednak je autoimunitních chorob zapříčiněných makrofágy, které jsou hlavními cílovými buňkami glukanu, poměrně málo. Druhým důvodem je potom značně zjednodušující pocit, že každá autoimunitní choroba je způsobena tím, že imunitní systém zešílel a je celý hyperaktivní. To sice není pravda, ale ne každý, kdo se glukanem zabývá, je profesí imunolog. Proto neexistuje žádný doklad, že glukan autoimunitní reakce vyvolává. Nejlepším doporučením je proto vycházet přesně z té autoimunitní choroby, kterou dotyčný trpí. To samé platí o celiakii, která také není způsobena přílišnou aktivitou makrofágů. Osobně ale nejsem přesvědčen, že by glukan nějak ke snížení projevů této choroby přispěl. Pokud je ale užíván pouze jako profylaxe, neměl by být problém.

Tady si po pravdě řečeno nejsem jist odpovědí. V případě útlumu kostní dřeně je nasazení glukanu přímo ideální, neboť jedním z jeho výrazných efektů je právě vrácení nedostatečně fungující krvetvorby (která probíhá právě v kostní dřeni) k normálním hladinám. Na druhé straně je ovšem nesmyslné současně brát glukan (nebo kterýkoliv jiný prostředek) posilující imunitu a imunosupresivní léky, neboť obě látky by fungovaly vlastně proti sobě. Proto bych se v tomto případě přikláněl spíše k opatrnosti a s glukanem neexperimentoval.

Přestože je alopecie areata známá již dlouhou dobu a zasahuje až 0.1 procento populace, o přesných příčinách této choroby stále víme velice málo. Navíc u dobré poloviny případů vlasy dorostou i bez jakékoliv léčby. Občas se sice mluví o autoimunitním původu této choroby, nicméně jednoznačný doklad stále neexistuje. Účinnost kortikosteroidů, ať už používaných lokálně nebo ve formě prášků, autoimunitní povahu také příliš nepodporuje. Nevidím tedy žádné závažné důvody, proč glukan nepoužít. Nutno si ale uvědomit, že o roli glukanu na alopecii nevíme vůbec nic a neexistují ani důvody, proč bychom nějaké účinky měli očekávat. Totéž platí o nedostatku železa. Samotné posílení obranyschopnosti organizmu však nebude rozhodně vadit.

Tohle je mnohem jednodušší dotaz, na který je snadno odpovědět. Imunitní systém je mimořádně komplexní systém, ve kterém musí neustále spolupracovat řada buněčkých typů (T a B lymfocyty, makrofágy atd.), a to jak pomocí vzájemných kontaktů, ale také produkcí stovek látek s regulačními účinky. Jen samotné makrofágy produkují kolem stovky těchto látek. A to jsem obranné mechanizmy ještě zjednodušil, v jejich reakcích najdeme i účast centrálního nervového systému a hormonálního systému. Účinky glukanu byly opakovaně prokázany jak u makrofágů, tak i u B lymfocytů (které produkují protilátky). Díky aktivaci makrofágů dochází k lepší prezentaci antigenu, což vede k lepší protilátkové odpovědi a současně také k zesílenému zabíjení a eliminaci bakterií. Použitím glukanu prostě posílíme imunitu, prostě a jednoduše šlápneme o trochu víc na plyn. Imunitní systém pracuje rychleji a s větším počtem buněk, což se projeví v rychlejší eliminaci patogenních zárodků, což je také výsledek nasazení antibiotik. Proto mluvíme o tom, že antibiotika a glukan mají synergetické účinky.

V tomto případě se očividně jedná o velice komplexní problémy, z nichž pravděpodobně celá řada vzájemně vůbec nesouvisí. Na jedné straně je potenciální Crohnova choroba pravděpodobně s další potravní alergií, kombinovaná s poškozenou žaludeční stěnou. Na druhé straně potom údajně snížená aktivita imunitního systému, i když popsané údaje tomu plně neodpovídají. Velmi nízký cholesterol na škodu nebude, ale s imunitou či Crohnem bude mít pramálo společného. V každém případě ale nebudou mít tyto potíže jeden společný původ. U některých projevů by glukan pomoci mohl (především potíže s imunitním systémem a celková únava). U dalších, ať už se jedná o potravní alergie nebo poškození žaludeční sliznice, tam nebude mít žádné účinky. Takže pokud bych měl shrnout: glukan bych v každém případě zkusil, ale zázraky nečekal.

Tady bych byl mimořádně opatrný. Rada paní doktorky je naprosto neodborná a jasně ukazuje totální neznalost glukanů. V Rakousku mohou (a nemusí) glukan vyrábět, ono těch výrobců po světě zase tolik není, neboť lidem začíná docházet, že je lepší užívat něco mnohokrát vyzkoušeného a opakovaně testovaného nežli něco, co někdo uplácal doma v garáži. Nicméně zpět k Rakousku: i pokud tam glukan vyrábí, tak naprosto určitě ne na nějakou zakázku, ona by totiž výroba a čištění v malém vyšroubovala cenu měsíční dávky někam na úroveň čistého zlata. Samozřejmě kupovat jakýkoliv preparát zcela bez obalu, informačního letáku atd. je závažné zahrávání si s vlastním zdravím. Podobně se prodávají nejrůznější údajné medikamenty na internetu, ve většině případů je to buď práškový cukr nebo pašované a padělané léky bez účinné látky. Žádný výrobce léků či přírodních potravních doplňků nemá zájem prodávat své výrobky bez krabičky a informací, už jen proto, že je na své výrobky pyšný.

A ke třetí části dotazu: dávka 2x 2000 mg, tj. celkem 4 gramy denně, je nesmyslně vysoká a není opodstatněná žádnými studiemi. I když samotné předávkování glukanem je prakticky nemožné, to ještě neznamená, že ho skutečně musíme jíst po lžičkách. U kvalitního glukanu totiž platí, že stačí optimální dávka a vyšší množství již účinnost nijak nezvětšuje. Jestli něco podobného existuje na trhu? Tady bych nejdříve zdůraznil, že mimo Japonska glukan stále ještě není oficiálním lékem. Pokud vím, ve světě se někdy prodávají glukany s 1000 mg v jedné tabletě, mnohem častější jsou ale množství od 100 do 500 mg. A pro běžného člověka určitě stačí denní dávka mezi 100 a 300 mg (především podle váhy), v případě závažnějších případů jako jsou opakované infekce nebo třeba chemoterapie, je lepší dávka 500 až 1000 mg.

Přímé porovnání, tedy pokud máte na mysli v jedné publikaci, neexistuje, prostě to nikdo nezkusil. Musíme si ale uvědomit dvě základní věci – v případě beta glukanu mluvíme o účincích izolované látky, tj. víme přesně, jaké má složení, molekulovou váhu, čistotu atd. V případě výtažku z rostliny Echinacea (česky Třapatka) je tomu ale jinak. Výrobci výtažku se totiž dodnes neshodli na tom, jestli se má louhovat kořen, stonek nebo celá rostlina. Stejně tak existují rozpory v tom, jestli se má výtažek připravovat povařením ve vodě nebo v alkoholu. Z toho je jasné, že nikdo v podstatě neví, co vlastně je účinná látka. Proto jsou také výsledky značně rozporné – zatímco u glukanu jedna práce za druhou ukazuje na výrazné účinky (a je jedno, jestli se jedná o práci americkou nebo třeba ukrajinskou), u výtažku z Echinacea jedna práce účinky prokáže, druhá je nenajde. To je především proto, že jeden preparát dotyčnou účinnou látku má, druhý ne. A to nemluvím o tom, že ve všech těchto případech se jedná o komplexní směs látek, které někdy mohou spolupracovat, někdy mohou naopak mít účinky opačné.

Dlouhodobé používání beta glukanu u lidí nikdo detailně netestoval, spíše se jednalo o testování případných negativních účinků u dlouhodobě krmených zvířat (kde se žádné problémy nenašly). Nicméně z našich znalostí imunitního systému můžeme se značnou jistotou konstatovat, že není k nějakým obavám důvod. Imunitní systém sice pojem „paměť“ zná, proto obranný systém reaguje při opakovaném setkání s nákazou rychleji, ale ne v případě, na který se ptáte. Obranné mechanizmy budou s glukanem pracovat lépe a ve chvíli, kdy glukan přestaneme brát, tak se vrátí k úrovni, kterou měly před glukanem. Používání glukanu lze spíše přirovnat k tomu, kdy strážce vybavíme lepší zbraní - bude lépe hlídat. Pokud mu ale zbraň zase odebereme, bude hlídat stejně tak, jako hlídal v minulosti, nežli novou zbraň měl.

Tohle je poněkud složitější otázka, která do značné míry spadá mimo rámec glukanu a jeho účinků. Rozhodně bych se nechtěl pouštět do nějaké diagnózy na dálku, ale tak trochu bych tipoval tzv. postnasální drip, možná i kombinovaný s gastroesofageálním refluxem. Je samozřejmé, že alergie má na současném stavu nepochybný podíl. Tady je proto značně nepravděpodobné, že by glukan nějak výrazněji pomohl. Pokud se týče přímo nasazení Imunitu – o sporných účincích výtažků rostliny Echinacea jsem již v minulosti odpovídal, proto jen v krátkosti: účinky nejsou plně prokázané a ve většině případů se jedná o vyhozené peníze. Co se týče druhé složky, tam si musíme uvědomit, že Imunit sice obsahuje hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus), která glukan skutečně obsahuje, nicméně v prodávaných kapslích není izolovaný glukan, ale jen houbová tkáň, takže biologické účinky budou v nejlepším případě minimální, v horším případě žádné.