Dotazy a odpovědi

Otázka je sice detailní, nicméně jedna důležitá skutečnost v ní chybí - o jaký typ trombofilie dětí se jedná. Vrozená trombofilie je totiž s největší pravděpodobností způsobována něčím zcela jiným nežli ta získaná, která je vlastně autoimunitní chorobou. V případě té první není vůbec důvod se glukanů obávat, v případě té druhé je to poněkud spornější. Tam bude záležet zejména na tom, jaké jsou příznaky trombofilie, jestli skutečně byly naměřeny nějaké autoprotilátky a pokud ano, jaká je jejich hladina.

Kašel je, především u dětí, častou známkou podráždění dýchacích cest. Akutní kašel často doprovází nachlazení, chřipku či záněty horních cest dýchacích. Může ale znamenat také alergii, při které chronické podráždění dýchacích cest vyvolá suchý kašel. Rozhodně by bylo dobré, aby dobrý pediatr nebo ještě lépe kvalitní imunolog zjistil, v jakém stavu je imunitní systém vašich dětí. Co se glukanu týče, jeho nasazení doporučit lze, zejména v případě, kdy trombofiie je vrozená nebo pouze mírná.

Obecně platí, že v těhotenství je nejlepší brát pokud možno co nejméně medikamentů a o stimulačních látkách to jistě platí také. Osobně si nejsem vědom, že by existovala nějaká studie posuzující možný vliv glukanu na zdraví plodu, proto i když si jen velmi těžko dovedu představit, že by beta glukan mohl nějak uškodit, bude lepší, když ještě měsíc vydržíte.

Co se druhé poloviny dotazu týče, o této chorobě bohužel medicína zatím příliš neví. Předpokládá se alespoň částečný genetický vliv, jiné názory zase mluví o možnosti určité formy autoimunitní choroby. V obou případech si nejsem jist, že by glukan měl příliš velkou šanci na úspěch.

Pokračování: Náhodou jsem mu zkusila dát trávicí enzymy a zdá se, že se mu po nich uleví. Teď navíc má na nohách bradavice. Hledala jsem k tomu informace a překvapil mne názor jednoho prodejce glukanů, který se zmiňuje o spojitosti vzniku bradavic s nedostatečností enzymů v trávícím traktu a účinnosti betaglukanu na trávení. Ve Vašich odpovědích lze také nalézt určitou spojitost příznivých účinků betaglukanů na trávení.

Teď se dostávám k samotnému dotazu: pokud bychom chtěli vyzkoušet účinek betaglukanů, je to vzhledem k synově nemoci možné? Celiakie je autoimunní onemocnění a betaglukany právě stimulují imunitní systém, nemůže to být nebezpečné? A pokud byste doporučil jejich užívání, můžete mi prosím poradit jaké, v jakém množství a jak vybrat ty správné?

Odpověď:

Jedná se o poměrně komplexní dotaz, takže bych se rád postupně vyjádřil k jednotlivým bodům. Důvodů k zažívacím potížím vašeho syna může být celá řada, a pokud máte pocit, že mu trávicí enzymy pomáhají, není důvod, proč se jich nedržet. Co se účinků glukanu na zažívací trakt týče, mnoho o nic nevíme, takže je nepravděpodobné, že by měly na potíže vašeho syna nějaký pozitivní vliv.

Zcela jiná situace je ovšem v případě bradavic. Stránka, o které mluvíte, má sice mnoho honosných a sebevědomých údajů, bohužel jsem tam však nenašel jediný, který by jejich tvrzení nějak nezávisle ověřoval a potvrzoval. O spojitosti bradavic a enzymů v zažívacím traktu jsem ještě neslyšel, bradavice jsou v podstatě infekční choroba virového původu a stav zažívacího ústrojí je ovlivní jen velice těžko. A když už jsme u té stránky, jenom bych připomenul, že sice halasně mluví o alfa glukanech, ale potom se zaštiťuje publikacemi, které mluví o kvasničných beta glukanech, takže bych doporučil značnou opatrnost.

A třetí část otázky – o tom, že by někdo zkoušel používat glukan v případě celiakie opravdu nevím. Jedná se opravdu o autoimunitní chorobu, ale v případě 100 procentní diety, kdy odpadá reakce na gliadin, je nepravděpodobné, že by stimulace imunitního systému glukanem nějak uškodila. Stejně tak je ale malá pravděpodobnost, že by beta glukan nějak pomohl.

Jedná se o velice složitou otázku, na kterou bohužel neexistuje ani jednoduchá, ani jednoznačná odpověď. Příznaky, které uvádíte, zatím nikdo u glukanu nepozoroval. Rozhodně nejsou vůbec žádné důvody pro nějaké bolesti, ať už štítné žlázy nebo třeba krční páteře, to všechno jsou oblasti, které glukan nijak (ať negativně nebo pozitivně) neovlivňuje. Stejně tak si nejsem jist tím, že by glukan nějak pomáhat k čistění těla, to by mohlo teoreticky přicházet v úvahu pouze v případě skutečně vysokých, tj. několik gramů, dávek obilních glukanů. Ty mohou fungovat jako vláknina a mít do jisté míry podobné účinky jako vysoké dávky vláknin, např. otrub.

Znovu užívat nebo ne – chlamydie jsou mimořádně odolný parazit, určitá naděje na to, že by glukan mohl aktivovat plicní makrofágy k vyšší aktivitě a tím i degradaci chlamydií tady je. Nejlepší asi bude glukan ještě jednou zkusit. Uvidíte, jestli se příznaky budou opakovat, nebo jestli se jednalo o shodu náhod.

Tady si s odpovědí skutečně nejsem jist. Pravdou je, že o Bechtěrejevově chorobě, projevující se jako chronický zánět ničící páteřní klouby, toho stále ještě víc nevíme než víme. Většina lékařů tuto chorobu považuje za primárně autoimunní, čemuž ostatně odpovídá i častá imunosupresivní léčba. V poslední době se do popředí léčby dostala velice nákladná, tzv. biologická léčba, která spočívá ve specifickém blokování některých součástí imunitního systému, takže se zabraňuje zánětu. Rozhodně by proto nebylo dobré kombinovat imunosupresi s imunostimulací pomocí glukanu. Na druhé straně jistě platí, že zázraky se dějí. Bude ale jistě důležité vědět, jestli jste se o zmiňovaném případě dočetl v nějakém seriózním tisku nebo ne.

Co se týká poslední části otázky, po 18 letech výzkumu v oblasti glukanu a po testování několika set různých glukanů z nejméně šesti zemí světa, doporučit mohu zejména beta glukany izolované z kvasnic.