Dotazy a odpovědi

Téma dotazů: Infekce, viry a nachlazení ✕ Zrušit filtr (všechny dotazy)

Zhruba od března denně užívám Betaglukan IMU v návaznosti na předchozí problémy s imunitou a častou antibiotikální léčbu. Jakékoliv předchozí nachlazení, rýma, faryngitida atd. většinou přešli do mnohatýdenního kašle, kterého jsem nebyl schopen se zbavit. Na základě doporučení lékaře jsem začal užívat zmíněný Betaglukan IMU a musím uznat že od té doby se mi tyto problémy vyhýbají a považuji svůj imunitní systém za optimálně pracující. Občasné slabé bolesti v krku a počínající nachlazení, které dříve přešli do týdenní rýmy nebo faryngitidy nyní přes noc odezní a ráno již nepociťuji žádný problém. Z těchto důvodů jsem s Betaglukany velmi spokojen a rád bych je dále užíval. Nicméně dovolte mi dva dotazy: 1) Může mít dlouhodobé užívání negativní vliv na imunitní systém v případě vysazení Betaglukanů? Tzn. laicky řečeno, nebude organismus příliš „zvyklý“ na pravidelný přísun Glukanů a tudíž po vysazení se účinnost imunitního systému prudce zhorší? 2) V případě dlouhodobého užívání – je lepší užívat v několika dávkách (např. podzimní a jarní období), nebo užívat snížené dávky celoročně?
Jsem rád, že máte s glukanem tak dobré zkušenosti. Co se „přivyknutí“ organizmu na glukan týče, nemusíte mít obavy. Sice něco podobného nikdo detailně nestudoval, ale glukan přece jenom není žádný dryák, takže jeho stimulační účinky jsou sice výrazné, ale na druhé straně jemné. Právě proto je nejúčinnější při delším užívání. Po jeho vysazení se imunitní systém velmi rychle (nejpozději do týdne) vrátí na původní úroveň, čili nenastane zhoršení imunitních reakcí, pouze budou tak „dobré“, jako byly předtím. Nějaké nárazové užívání glukanu (tj. dva měsíce ano, dva měsíce ne) nebude optimální, stejně tak není dobré si na glukan vzpomenout až ve chvíli, kdy nějakou tu bakteriální chorobu dostaneme. Na druhé straně je asi nejlepší glukan na jeden měsíc vysadit, pravděpodobně v létě, kdy je riziko infekcí relativně nejmenší.
Zobrazit odpověď »
Moje 19-ti letá dcera ukončila v červenci půlroční chemoterapii Hodgkinova lymfomu. Téměř po celou dobu užívala a stále užívá denně 500mg betaglukanu a 500mg inositolu - vše na podporu imunity. Je možná tato kombinace? Její zdravotní stav se jeví nyní dobrý, ale obávám se dávky snížit,protože začala studovat vysokou školu a riziko infekce se v kolektivu mnohonásobně zvýší. Je vhodné imunitu ještě podpořit užíváním vitaminů? Děkuji za odpověď.
Nejnovější studie naznačují účinnost glukanu při podpoře léčby lymfomů, především pokud se jedná o léčbu pomocí protilátek. U každého typu rakoviny je ale velice důležité maximálně podpořit imunitní systém, který je dlouhým bojem vyčerpán. V případě chemoterapie to platí dvojnásobně, neboť glukan podporuje krvetvorbu v kostní dřeni, která je nasazením chemoterapeutických léků těžce poškozena. Kombinace glukanu a inositolu je možná. Co se týče vitamínů, ty samotné imunitu nijak výrazně zvyšovat nedokáží, navíc jejich prášková forma není nejvhodnější (některé se nedostatečně vstřebávají, u jiných zase dostáváme optimální dávku již v potravě). V tomto případě zcela nepochybně platí, že jeden pomeranč denně udělá větší užitek než několik prášků s vitamíny. Zvláště u mladého člověka je čerstvé ovoce neporovnatelně zdravější nežli tablety vitamínů.
Zobrazit odpověď »
Dobrý den, chci se zeptat, zda může betaglukan pomoci při borelióze. Pokud ano, jaké je vhodné dávkování.
U této choroby nebyl glukan zatím testován, takže lze pouze usuzovat z ostatních biologických účinků. Jedná se o bakteriální chorobu léčenou antibiotiky, takže glukan by měl být účinný. Studií o zvyšování antibakteriální odpovědi je u glukanu skutečně hodně, existují i nálezy zvýšených účinků antibiotik v kombinaci s glukanem, takže šance, že glukan pomůže, je velká. Co se dávky týče, 100 až 200 mg denně by mělo stačit.
Zobrazit odpověď »
Můj dotaz se týká výživy zvířat. Ve výživě prasat platí stará zkušenost, že krmivo na bázi ječmene má příznivý efekt na zdravotní stav, především v případech výskytu chronických střevních infekcí. Lze předpokládat, že se na tomto efektu mohou (kromě celkově vyššího obsahu hrubé vlákniny) do určité míry podílet i beta-glukany obsažené v ječmeni? Je to asi jiný typ beta-glukanů – v ječmeni jsou hlavně dva typy - 1,3(4)beta-glukany a 1,4-beta-glukany (tedy beta-glukany s těmito typy vazeb). Pokud i ječné beta-glukany vykazují imunostimulační efekt, lze očekávat příznivý efekt i v lidské výživě, kde je zastoupení ječmene v potravě mnohem nižší?
V ječmeni je skutečně obsažen glukan, a to dokonce i přesně takový, jaký je v kvasinkách či houbách. Otázka jeho účinnosti je maloučko složitější. Ještě v devadesátých letech se předpokládalo, že obilní glukany jsou méně účinné nežli kvasničné či houbové, což bylo dáno především nízkou kvalitou izolace (dodnes prodávají některé kanadské firmy hrubý extrakt obilného glukanu za cenu pár dolarů za pytel). Ve většině případů se totiž jednalo o vedlejší produkt při přípravě mouky. Obecně platí, že stejně kvalitní obilní glukan dosahuje zhruba 80 procent aktivity kvasničného glukanu, některé porovnávací studie jsou citovány i na této webové stránce. Jestli samotný ječmen či krmivo na jeho bázi má u prasat příznivý efekt díky přítomnosti glukanu, to je otázka složitá a bez jednoduché odpovědi. Něco podobného sice zastávají i staří Číňané, kteří houby považují za obecně léčivé. Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že samotná konzumace hub či droždí ještě nikoho nevyléčila. Důvodem bude pravděpodobně jak nízká koncentrace, tak i to, že glukany jsou sice součástí buněčné stěny jak hub, kvasinek či obilí, ale současně jsou tam poměrně silně vázány na další látky, takže se jen částečně rozkládají v žaludku na malé fragmenty. A glukan nečištěný, navázaný na kdeco, bude mít jen minimální účinnost, protože se nebude moci vázat na specifické receptory.
Zobrazit odpověď »
Dozvěděl jsem se v souvislosti s prasečí chřipkou, že je více nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Údajně organizmus při obraně proti virům vyplaví nadměrné množství cytokinů, které způsobí až smrt. Jestli je to pravda, jak to celé probíhá? A nemůže toto nastat i při posílené imunitě s pomocí glukanů?
Ohledně prasečí chřipky (kde i sám název je poněkud nesmyslný), panuje až příliš polopravdivých či zcela nepravdivých pověstí. A otázka z nich poněkud vychází. Je nutné si uvědomit, že informace o nadměrném množství vyplavených cytokinů vychází z odhadů, jak asi probíhala tzv. Španělská chřipka, která decimovala lidstvo v roce 1917. V té době ovšem cytokiny nebyly známy, takže se jedná o domněnku. Není ani pravdou, že je chřipka H1N1 nejvíce nebezpečná pro mladé osoby s výkonným imunitním systémem. Za příklad si můžeme vzít všech pět osob, které prokazatelně na tuto chřipku zemřeli ve Spojených státech (záměrně nemluvím o Mexiku, kde se jednak vůbec neví, kolik ze zemřelých chřipku vůbec mělo a jednak se začíná spekulovat, že Mexičané jsou geneticky méně odolní). Všichni postižení, bez výjimky, měli řadu velice závažných chorob, od zápalu plic před morbidní obezitu až po těžké srdeční choroby či imunitní nedostatečnost. V žádném případě se nejednalo o mladé zdravé jedince. Ono je to s chřipkou H1N1 přece jenom spíše panika než realita, což si uvědomíme ve chvíli, kdy si vzpomeneme, že třeba jen v samotných Spojených státech zemře každý týden na běžnou chřipku nejméně 800 lidí a nikdo se nad tím nepozastaví. Ale zpátky ke glukanu. Je pravdou, že glukany posilují naší imunitu. Součástí jejich akce je i stimulace produkce některých cytokinů. V žádném případě ale nejde o nějaké masivní systémové vyplavování cytokinů, ale o velice krátkodobé reakce, které ke smrti či poškození zdraví rozhodně nepovedou. Stovky a tisíce publikací, které vliv glukanů na cytokiny sledovaly, nikdy nic podobného nezaznamenaly. Samotný glukan nám v případě, že chřipkou (a to jakoukoliv) onemocníme už asi příliš nepomůže, ono nám v té chvíli asi nepomůže nic a bude platit totéž, co babičky říkaly o rýmě. Pravidelné užívání glukanu ale může posílit imunitní systém natolik, že nás před chřipkou pomůže ochránit.
Zobrazit odpověď »
Můj 11-letý syn trpí od cca 5-ti let opakovanými záněty horních cest dýchacích. Vždy asi tak po 2-3dnech začne kašlat a tento kašel je provázen velkou tvorbou čirého hlenu. Po všech vyšetřeních a léčbě zůstalo pokašlávání, chrapot a rýma a nelze se toho zbavit. Zkoušíme inhalace mořskou solí a dále Imunit – Hlíva ústřičná s Echinaceou. V květnu budeme absolvovat vyšetření na plicním, kde se prý uvidí zda je syn astmatik či nikoli. Alergolog nám sdělil, že potíže syna nejsou alergického původu a dětská lékařka řekla, že se nejspíš jedná o plicní chlamydie(nejsou však vidět v krevním testu).Potíže mého dítěte trvají s menšími přestávkami už řadu let a řekla bych, že kašel často končící zvracením je stále silnější. Nikdo nám však zatím nedokáže pomoci.Prosím poraďte mi, zda Beta glukan1,3/1,6 D je vhodný kombinovat s Imunitem – Hlíva ústřičná s Echinaceou.
Tohle je poněkud složitější otázka, která do značné míry spadá mimo rámec glukanu a jeho účinků. Rozhodně bych se nechtěl pouštět do nějaké diagnózy na dálku, ale tak trochu bych tipoval tzv. postnasální drip, možná i kombinovaný s gastroesofageálním refluxem. Je samozřejmé, že alergie má na současném stavu nepochybný podíl. Tady je proto značně nepravděpodobné, že by glukan nějak výrazněji pomohl. Pokud se týče přímo nasazení Imunitu – o sporných účincích výtažků rostliny Echinacea jsem již v minulosti odpovídal, proto jen v krátkosti: účinky nejsou plně prokázané a ve většině případů se jedná o vyhozené peníze. Co se týče druhé složky, tam si musíme uvědomit, že Imunit sice obsahuje hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus), která glukan skutečně obsahuje, nicméně v prodávaných kapslích není izolovaný glukan, ale jen houbová tkáň, takže biologické účinky budou v nejlepším případě minimální, v horším případě žádné.
Zobrazit odpověď »
Zdá se vám přiměřené jíst 2000 mg 2x denně? A je vůbec možné takové léky běžně sehnat na trhu?
A ke třetí části dotazu: dávka 2x 2000 mg, tj. celkem 4 gramy denně, je nesmyslně vysoká a není opodstatněná žádnými studiemi. I když samotné předávkování glukanem je prakticky nemožné, to ještě neznamená, že ho skutečně musíme jíst po lžičkách. U kvalitního glukanu totiž platí, že stačí optimální dávka a vyšší množství již účinnost nijak nezvětšuje. Jestli něco podobného existuje na trhu? Tady bych nejdříve zdůraznil, že mimo Japonska glukan stále ještě není oficiálním lékem. Pokud vím, ve světě se někdy prodávají glukany s 1000 mg v jedné tabletě, mnohem častější jsou ale množství od 100 do 500 mg. A pro běžného člověka určitě stačí denní dávka mezi 100 a 300 mg (především podle váhy), v případě závažnějších případů jako jsou opakované infekce nebo třeba chemoterapie, je lepší dávka 500 až 1000 mg.
Zobrazit odpověď »
U betaglukanů se také uvádí jejich příznivý účinek při braní antibiotik. Pokud je to pravda, jak to lze vysvětlit?
Tohle je mnohem jednodušší dotaz, na který je snadno odpovědět. Imunitní systém je mimořádně komplexní systém, ve kterém musí neustále spolupracovat řada buněčkých typů (T a B lymfocyty, makrofágy atd.), a to jak pomocí vzájemných kontaktů, ale také produkcí stovek látek s regulačními účinky. Jen samotné makrofágy produkují kolem stovky těchto látek. A to jsem obranné mechanizmy ještě zjednodušil, v jejich reakcích najdeme i účast centrálního nervového systému a hormonálního systému. Účinky glukanu byly opakovaně prokázany jak u makrofágů, tak i u B lymfocytů (které produkují protilátky). Díky aktivaci makrofágů dochází k lepší prezentaci antigenu, což vede k lepší protilátkové odpovědi a současně také k zesílenému zabíjení a eliminaci bakterií. Použitím glukanu prostě posílíme imunitu, prostě a jednoduše šlápneme o trochu víc na plyn. Imunitní systém pracuje rychleji a s větším počtem buněk, což se projeví v rychlejší eliminaci patogenních zárodků, což je také výsledek nasazení antibiotik. Proto mluvíme o tom, že antibiotika a glukan mají synergetické účinky.
Zobrazit odpověď »
Jaký betaglukan lze doporučit při candidě?
Jedná se o poměrně častou otázku, jejímž základem je skutečnost, že v případě tzv. candidy (ve skutečnosti se jedná o kvasinkovou infekci, jejímž původem bývá běžný druh kvasinek Candida albicans a jiné) je jedním z diagnostických průkazů onemocnění nález glukanu v krvi pacienta. To ale v žádném případě neznamená, že je glukan původcem tohoto onemocnění.
Jak je vysvětleno v jiné části tohoto webu, glukan je nejčastěji izolován z buněčné stěny kvasinek (povětšinou se jedná o jiný druh kvasinek, Saccharomyces cerevisiae), neboť tvoří významou součást těchto buněčných stěn. Není proto překvapující, že u choroby zapříčeněné rozsáhlou a často dokonce systémovou kvasinkovou infekcí se do krevního oběhu dostanou části buněčných stěn rozpadajících se kvasinek. A to, že mimořádně citlivý test rozpozná v krevním séru nízkou hladinu glukanu ještě neznamená, že je přítomen terapeuticky čistý beta glukan. Test pouze odhalí chemickou přítomnost glukanu vázaného s jakoukoliv součástí buněčné stěny.
Použití glukanu u kvasinkové infekce se proto bát nemusíme. Při rozsáhlé infekci nás glukan coby potravní doplněk pravděpodobně sám o sobě nevyléčí, ale díky robustní podpoře imunitního systému pomůže imunitnímu systému podporovanému antibiotikovou léčbou, bojovat s kvasinkovou invazí.
Zobrazit odpověď »
Jak je to s podáváním betaglukanu při AIDS? Probíhaly nějaké studie nebo je to předmětem vědeckého zájmu?
Několik studií existuje a výsledky byly docela nadějné, nicméně vliv glukanu na virová onemocnění, a mezi ně nákaza virem HIV patří, je relativně vzato sledován nedostatečně. Jako podpůrná léčba je každopádně glukan vhodný, nicméně jako přímou léčbu nákazy virem HIV to asi stačit nebude.
Zobrazit odpověď »
V Japonsku jsou schváleny dva komerční preparáty betaglukanů k léčbě některých nádorů.

Autorem textů je Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D. přední světový odborník na glukany

Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D.