Dotazy a odpovědi

Z dotyčné studie není patrná řada věcí, od toho, proč v dotyčném případě hladinu glukanu vůbec sledovali, až po to, jak to vlastně dělali. Nicméně hladina glukanu se ve většině případů měří spíše jako ukazatel kvasinkové nákazy pomocí měření tzv. faktoru G, což by měla zvládnout každá normálně vybavená laboratoř.

Nicméně podobné údaje nemají s účinky glukanu na imunitní systém nic společného, účinná je interakce speciálně čištěných glukanů s buňkami a ne kusy buněčných stěn kvasinek, které podobné testy vlastně měří.

Tzv. pomalé viry skutečně nebezpečné jsou. Velmi často se jedná o viry patřící mezi tzv. Lentiviry. Zároveň ovšem bohužel platí, že "díky" pomalé manifestaci jejich účinků, které se mohou projevit až měsíce nebo dokonce roky po nákaze, je jejich výzkum stále velice omezený. Hlavním důvodem jsou pochopitelně peníze, neboť je velmi složité dostat peníze na projekt, u kterého se výsledky mohou objevit až za několik let, často až po vypršení grantu. A jelikož nemáme pořádné léky, je jasné, že také nevíme nic o možném účinku glukanu.

Co se BSE týče, většina expertů se shoduje v tom, že se nejedná o infekci pomalými viry, ale o priony. A opět, o prionech a glukanu nevíme nic.

Jediný případ publikovaných potenciálních negativních účinků glukanu a nějakého dalšího léku nebo suplementu jsou práce jedné jediné japonské skupiny, která nalezla problémy při současném nasazení glukanu a indomethacinu. Existují ale také zprávy, které žádné účinky nenašly.

V případě kolostra či silymarinu není žádný důvod, proč by měly nějaké negativní účinky nastat, tyto látky pracují na zcela jiném mechanizmu. A to platí jak v případě dospělých, tak v případě dětí.

Tady si s odpovědí skutečně nejsem jist. Pravdou je, že o Bechtěrejevově chorobě, projevující se jako chronický zánět ničící páteřní klouby, toho stále ještě víc nevíme než víme. Většina lékařů tuto chorobu považuje za primárně autoimunní, čemuž ostatně odpovídá i častá imunosupresivní léčba. V poslední době se do popředí léčby dostala velice nákladná, tzv. biologická léčba, která spočívá ve specifickém blokování některých součástí imunitního systému, takže se zabraňuje zánětu. Rozhodně by proto nebylo dobré kombinovat imunosupresi s imunostimulací pomocí glukanu. Na druhé straně jistě platí, že zázraky se dějí. Bude ale jistě důležité vědět, jestli jste se o zmiňovaném případě dočetl v nějakém seriózním tisku nebo ne.

Co se týká poslední části otázky, po 18 letech výzkumu v oblasti glukanu a po testování několika set různých glukanů z nejméně šesti zemí světa, doporučit mohu zejména beta glukany izolované z kvasnic.

Juvenilní chronická arthritida patří mezi choroby, jejichž původ je dodnes nejasný. Navíc není z otázky jasné, kterým ze tří hlavních typů jste trpěla a jaká byla léčba, takže lze odpovědět pouze obecněji. Pokud jste patřila mezi většinu lidí trpících dětskou chronickou arthritidou a dostávala jen běžná anti-zánětlivá léčiva, nebude beta glukan v dospělosti představovat žádný problém. Pokud ale máte občasné problémy dodnes nebo jste podstupovala léčbu imunosupresivními léky, glukan asi nebude ideálním prostředkem.

Co se posílení imunity a snižování únavy týče, rád bych připomenul, že účinná látka v hlívě ústřičné je právě beta glukan, takže tady pozor. Platí to ovšem jen pro případy, že se jedná o čištěný preparát glukanu izolovaného z hlívy ústřičné, nějaké ty drcené směsi mají zcela minimální účinnost a ve většině případů neznamenají nic jiného, nežli zbytečně investované peníze.